Ekonomové po celém světě i v České republice vedou intenzivní debatu o tom, zda se úroveň přirozené úrokové míry dlouhodobě zvyšuje. Tento koncept, klíčový pro aktuální politiku, zůstává obtížně měřitelným a předpověditelným parametrem. Diskuse o možném růstu nabírá na důležitosti zejména v kontextu rekordního zadlužení Spojených států a dalších globálních ekonomických trendů.
Rekordní zadlužení USA a jeho důsledky
Spojené státy čelí bezprecedentnímu nárůstu veřejného dluhu, který nyní dosahuje kolem 125 % HDP, což je výrazný nárůst oproti předpokladům z roku 2007, kdy se očekávalo, že dluh bude klesat na zhruba 25 % HDP. Tento dramatický nárůst zadlužení zvyšuje obavy, že vysoké úrokové sazby budou trvalejší, což může ovlivnit i globální ekonomiku včetně Česka. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) může vysoký dluh USA vést ke zvýšení úrokových sazeb celosvětově, což se odrazí i v růstu přirozené úrokové míry.
Erdoganomika a neortodoxní pohledy na inflaci
Debatu ještě více zamotává kontroverzní teorie, že inflaci lze snížit snížením, nikoli zvýšením úrokových sazeb. Tento názor, který razí například turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, začíná získávat pozornost i v USA. BlackRock, největší investiční fond na světě, nyní navrhuje, že inflaci by mohlo omezit snížení základní úrokové sazby.
Cena zlata jako indikátor
Proti těmto teoriím hovoří současný vývoj ceny zlata, které dosáhlo historického rekordu 2450 dolarů za troyskou unci. Zlato, které nenese žádný úrok, obvykle prosperuje v prostředí nízkých úrokových sazeb. Jeho rostoucí cena může signalizovat očekávání, že úrokové sazby neporostou a přirozená úroková míra se nebude výrazně zvyšovat. Nicméně, poptávka po zlatě je také poháněna geopolitickým napětím a snahou některých zemí omezit svou závislost na dolaru, což může zvyšovat jeho cenu bez ohledu na úrokové sazby.
Pohled České národní banky
Česká národní banka (ČNB) prozatím nezjistila výrazný nárůst přirozené úrokové míry ve srovnání s obdobím před pandemií a válkou na Ukrajině. Jedna z metod odhadu dokonce naznačuje její mírný pokles oproti předchozím letům. Ostatní metody sice ukazují na růst, ale stále v rámci pásma blízkého jednomu procentu, což je úroveň, se kterou ČNB dlouhodobě pracuje ve svých prognózách.
Geopolitické faktory a budoucí vývoj
Geopolitické napětí, zejména válka na Ukrajině, a snaha některých zemí jako Čína, Turecko, Indie a Kazachstán, omezit svou závislost na dolaru, vedou k masivním nákupům fyzického zlata. Tento faktor může ovlivnit cenu zlata bez ohledu na vývoj úrokových sazeb. Investoři mohou vnímat geopolitická rizika natolik vážně, že pokračují v investicích do zlata i přes očekávání vyšších úrokových sazeb.
Shrnutí článku
Debata o trvalé změně úrovně přirozené úrokové míry zůstává otevřená. Zatímco geopolitické napětí a rekordní zadlužení USA naznačují její možné zvýšení, aktuální vývoj ceny zlata a některé odhady ČNB tento růst zatím nepotvrzují. Jisté je, že proměnlivé ekonomické a politické faktory budou i nadále hrát klíčovou roli v určování budoucího vývoje úrokových sazeb a přirozené úrokové míry.
